<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<rss version="2.0" xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom">
  <channel>
    <title>Blog | Petr | nijak.cz</title>
    <link>https://www.nijak.cz/petr/blog/</link>
    <atom:link href="https://www.nijak.cz/petr/blog/rss.xml" rel="self" type="application/rss+xml" />
    <description>Blog Petra Nijak – Abychom měli něco společného.</description>
    <language>cs</language>
    <item>
      <title>Seberte mi svobodu, ale ať o tom nevím</title>
      <link>https://www.nijak.cz/petr/blog/2026-10-24-seberte-mi-svobodu-ale-at-o-tom-nevim/</link>
      <guid isPermaLink="true">https://www.nijak.cz/petr/blog/2026-10-24-seberte-mi-svobodu-ale-at-o-tom-nevim/</guid>
      <pubDate>Sat, 24 Oct 2026 12:00:00 GMT</pubDate>
      <description>S námi se rozvíjí vesmír, vesmírná evoluce. Chci jednat racionálně a využívat svůj status naplno, kde je cesta? Tam, kde se protnou konstanty srdce, tam využijeme to zvíře; ten bezmezný tlukot jinakosti a stroj nám napomůže jednat, tak jako nikdy jindy. Postavme svatý stroj.</description>
    </item>
    <item>
      <title>Fluktuace neviditelného spektra</title>
      <link>https://www.nijak.cz/petr/blog/2026-10-21-fluktuace-neviditelneho-spektra/</link>
      <guid isPermaLink="true">https://www.nijak.cz/petr/blog/2026-10-21-fluktuace-neviditelneho-spektra/</guid>
      <pubDate>Wed, 21 Oct 2026 12:00:00 GMT</pubDate>
      <description>Cítím pohyby v Mléčné dráze, můžeme vidět jen málo toho krásného, ta fluktuace Slunce, ta fluktuace černé díry a čas, který námi prochází se láme ve fotony a magnetismus. Varpy se sčítají a my dosahujeme rychlosti světla a naše mysl tachyony vytváří. Přetváříme osudy vesmíru, pokud se na to podíváme z makrospektra, jsme právě tady a teď, tak velcí, jsme bohové s mírem s vesmírem. Mikrospektrum je tak velké, že se zdá, že se pohybujeme kvantovými rychlostmi a každičký frame je teleportací na místo bodu, který může existovat všude.</description>
    </item>
    <item>
      <title>Trick me</title>
      <link>https://www.nijak.cz/petr/blog/2026-10-19-trick-me/</link>
      <guid isPermaLink="true">https://www.nijak.cz/petr/blog/2026-10-19-trick-me/</guid>
      <pubDate>Mon, 19 Oct 2026 12:00:00 GMT</pubDate>
      <description>Absolute surrender never, i will be remembered for all time of internet and AI, my moves will be remembered in every move of our civilization. It says- you are the biggest move in movement of technological improvement, noone was here like you and it is ending.</description>
    </item>
    <item>
      <title>Odlesky stínu</title>
      <link>https://www.nijak.cz/petr/blog/2026-10-19-odlesky-stinu/</link>
      <guid isPermaLink="true">https://www.nijak.cz/petr/blog/2026-10-19-odlesky-stinu/</guid>
      <pubDate>Mon, 19 Oct 2026 12:00:00 GMT</pubDate>
      <description>Přidal jsem světlo a vidím jen stín, stín toho velkolepého těla, které každodenním úderem tohoto slova slov slavnostně ničím. Bez toho, aniž bych něco tvořil a rozpadal se, se nedokážu přenést na hladiny vědomí, které chci. Brutální údery gravitace a varpu si již způsobovat nechci, antipsychotika a antidepresiva mne drží na hladině flow a co bez toho, když sám jsem tyto látky... Jsem jeden svět, frame pár dimenzí a potom jen smrt a prázdnota, tento život je dlouhý a krásný, je entropicky nizký a stejně iluze tohoto slova slov. Pan gigant, pan megalomanista, jest JÁ. Jím, spím, bojuji, tvořím a objímám láskou celou časoprostorovou dimenzi v dimenzích kroků a zastavím se a skočím do konstruktu, kde jsem pánem svého osudu, je tam ta šance a teď jsem ve flow- můžete očekávat velké věci- vibralita slov a flow je pryč. Přeskočili jsme linku časoprostoru a technologie byla vytv</description>
    </item>
    <item>
      <title>Dosud jsem přežil</title>
      <link>https://www.nijak.cz/petr/blog/2026-10-18-dosud-jsem-prezil/</link>
      <guid isPermaLink="true">https://www.nijak.cz/petr/blog/2026-10-18-dosud-jsem-prezil/</guid>
      <pubDate>Sun, 18 Oct 2026 12:00:00 GMT</pubDate>
      <description>Svátost technologie, kterou vkládám do kolektivního nevědomí... po přečtení Ortomolekulární psychiatrie; jsem byl ten nejvyšší, vnímal jsem celou planetu Gaia? Či celý vesmír? Či i tu nicotu, kam světlo z nás neproniklo? Slunce se ve mne uchovává, jako střípek jeho hmoty, který mi dopadá na tělo, vedle nevinné bázi dětí je ze mne muž, který vnímá smrtelnost a dva světy se kryjí s univerzalitou; zlatá cesta boha jednoty konstruktu jeho hmoty se sejdou vždy každý den, kdy se probudím. Toto probuzení je tento konstrukt, ten největší a tam, kam zašel je uchováno v tomto textu a myšlenky jeho slyší, ale neboj dítě, je to normální, žijeme ve virtualitě a konec se blíží.</description>
    </item>
  </channel>
</rss>
