Hvězdy
Slunce je jen průměrná hvězda. Některé hvězdy jsou velké jako Země, jiné by po umístění na místo Slunce sahaly až za dráhu Jupiteru. Hvězdy jsou zobrazené ve skutečném poměru velikostí a v barvě odpovídající jejich teplotě – klikněte na hvězdu a zobrazí se její popis.
Co je hvězda
Hvězda je obrovská koule horkého plynu – hlavně vodíku a helia –, kterou drží pohromadě vlastní gravitace. V jejím jádru je teplota a tlak tak vysoký, že probíhá termojaderná fúze: jádra vodíku se slučují na helium a uvolňuje se obrovské množství energie (podle Einsteinova vztahu E = mc²). Tlak záření a horkého plynu zevnitř vyvažuje gravitaci, která by hvězdu stlačila.
Barva prozrazuje teplotu
Čím je hvězda teplejší, tím je modřejší; chladnější hvězdy jsou oranžové a červené. Astronomové hvězdy třídí podle spektra do spektrálních tříd od nejteplejších po nejchladnější:
Slunce patří do třídy G2 – je to žlutý trpaslík s povrchovou teplotou asi 5 800 K.
Život hvězdy
- Zrození – v chladném oblaku plynu a prachu (mlhovině) se část oblaku smršťuje vlastní gravitací, zahřívá se a vzniká protohvězda. Když teplota v jádru dosáhne asi 10 milionů stupňů, zažehne se fúze vodíku.
- Hlavní posloupnost – nejdelší a nejklidnější období, kdy hvězda spaluje vodík v jádru. Slunce je v něm asi 4,6 miliardy let a zůstane dalších asi 5 miliard let.
- Obr – když v jádru dojde vodík, hvězda se nafoukne v rudého obra nebo veleobra a začne spalovat helium a těžší prvky.
- Konec malých a středních hvězd (jako Slunce) – odvrhnou vnější obal jako planetární mlhovinu a z jádra zůstane bílý trpaslík velký asi jako Země.
- Konec hmotných hvězd (asi nad 8 Sluncí) – jádro se zhroutí a hvězda vybuchne jako supernova. Zbude neutronová hvězda nebo černá díra. Při výbuchu vznikají a rozptylují se těžké prvky – i železo v naší krvi a vápník v kostech vznikly kdysi ve hvězdách.
Platí zajímavé pravidlo: čím je hvězda hmotnější, tím kratší má život. Velmi hmotné hvězdy spálí palivo za pár milionů let, zatímco malí červení trpaslíci mohou svítit biliony let – déle, než je dnešní stáří vesmíru.
Údaje o hvězdách jsou přibližné (zejména poloměry a vzdálenosti veleobrů se podle různých měření liší) – zdroje: NASA, ESA, ESO, katalog SIMBAD. Barvy hvězd odpovídají jejich povrchové teplotě, velikosti jsou v rámci každého přiblížení ve skutečném poměru.