Biologie · Střední škola · kapitola 5
Zoologie
Zoologie studuje živočichy – jejich stavbu, funkce, vývoj, chování a příbuznost. Systém živočichů dnes stojí na kombinaci stavby těla, embryonálního vývoje a porovnávání DNA.
1Stavba těla a vývoj
Živočichové jsou mnohobuněční heterotrofní eukaryota bez buněčné stěny. Většina má tkáně: epitelovou (krycí, žlázovou), pojivovou (vazivo, chrupavka, kost, krev), svalovou (hladká, příčně pruhovaná, srdeční) a nervovou.
Vývoj začíná rýhováním oplozeného vajíčka – vznikne blastula, potom gastrula se zárodečnými listy:
- Ektoderm – pokožka, nervová soustava, smyslové orgány.
- Endoderm – výstelka trávicí trubice a dýchacích cest, játra, slinivka.
- Mezoderm – svaly, kostra, oběhová a vylučovací soustava, pohlavní orgány.
Žahavci mají jen dva listy (dvojlistí), ostatní tři (trojlistí). Podle vzniku úst dělíme trojlisté na prvoústé (ústa vznikají z prvoúst gastruly – měkkýši, kroužkovci, členovci) a druhoústé (ústa vznikají nově – ostnokožci a strunatci). Podle tělní dutiny rozlišujeme živočichy bez dutiny (ploštěnci), s nepravou dutinou (hlístice) a s pravou dutinou – coelomem – vystlanou mezodermem.
2Systém bezobratlých
| Kmen | Klíčové znaky | Zástupci |
|---|---|---|
| houbovci | bez pravých tkání, póry, límečkové buňky filtrují vodu | houba mycí, houbovec rozeklaný (sladkovodní) |
| žahavci | dvojlistí, paprsčitá souměrnost, žahavé buňky, polyp a medúza | nezmar, talířovka ušatá, sasanky, korály |
| ploštěnci | zploštělí, bez tělní dutiny, často paraziti s mezihostitelem | ploštěnka, motolice jaterní, tasemnice dlouhočlenná |
| hlístice | válcovité tělo, nepravá dutina, kutikula | škrkavka dětská, roup dětský, svalovec stočený, háďátka |
| měkkýši | noha, plášť, schránka, radula (u plžů) | plži, mlži, hlavonožci |
| kroužkovci | článkované tělo (metamerie), coelom, uzavřená cévní soustava | žížala obecná, pijavka lékařská, mnohoštětinatci |
| členovci | článkované končetiny, chitinová kutikula, svlékání, otevřená cévní soustava | pavoukovci, korýši, stonožky, hmyz |
| ostnokožci | druhoústí, paprsčití dospělci (larvy dvoustranné), vápenatá kostra, ambulakrální soustava | hvězdice, ježovky, sumýši |
Hmyz podrobněji
Tělo: hlava (tykadla, složené oči, ústní ústrojí – kousací, lízací, sací, bodavě sací), hruď (3 páry nohou, 2 páry křídel) a zadeček. Dýchají vzdušnicemi (tracheami), vylučují Malpighickými trubicemi, mají otevřenou cévní soustavu s hřbetní cévou a břišní nervovou pásku. Hlavní řády: jepice, vážky, rovnokřídlí (kobylky, cvrčci), švábi, ploštice, stejnokřídlí (mšice, křísi), brouci, blanokřídlí (včely, mravenci, vosy – sociální hmyz), motýli, dvoukřídlí (mouchy, komáři), blechy.
3Strunatci
Strunatce spojují čtyři znaky, které mají aspoň v zárodku: struna hřbetní (chorda), nervová trubice na hřbetní straně, žaberní štěrbiny v hltanu a ocas za řitním otvorem. Patří sem pláštěnci, bezlebeční (kopinatec) a obratlovci, u nichž chordu nahradila páteř.
| Skupina | Srdce | Typické znaky |
|---|---|---|
| kruhoústí | dvoudílné | bez čelistí, přísavná ústa (mihule) |
| paryby | dvoudílné | chrupavčitá kostra, bez plynového měchýře, žraloci a rejnoci |
| ryby | dvoudílné (síň + komora) | kostěná kostra, plynový měchýř, skřele kryjí žábry |
| obojživelníci | trojdílné (2 síně, 1 komora) | metamorfóza, kožní dýchání, ocasatí a žáby, červoři |
| plazi | trojdílné s neúplnou přepážkou (krokodýli čtyřdílné) | amniotické vejce, rohovité šupiny |
| ptáci | čtyřdílné | peří, endotermie, vzdušné vaky, hřeben na hrudní kosti (kýl) |
| savci | čtyřdílné | srst, mléčné žlázy, endotermie, bránice, tři sluchové kůstky, diferencovaný chrup |
Amniota (plazi, ptáci, savci) mají zárodečné obaly (amnion, chorion, alantois), díky nimž se zárodek vyvíjí ve vlastním „rybníčku“ – to umožnilo plně ovládnout souš. Savce dělíme na vejcorodé (ptakopysk, ježura), vačnatce (klokan, koala) a placentály.
Ptáci se vyvinuli z dravých teropodních dinosaurů v juře. Mezičlánkem je Archaeopteryx (asi 150 milionů let) s peřím, ale i se zuby a dlouhým ocasem. Fylogeneticky jsou ptáci a krokodýli nejbližší žijící příbuzní.
4Srovnávací anatomie soustav
- Trávicí – láčka s jedním otvorem (žahavci, ploštěnci) → trubice s ústy a řitním otvorem; u přežvýkavců čtyřdílný žaludek (bachor, čepec, kniha, slez).
- Dýchací – celým povrchem těla → žábry (vodní) → vzdušnice (hmyz) → plíce; nejúčinnější je průtokové dýchání ptáků se vzdušnými vaky.
- Oběhová – otevřená (členovci, většina měkkýšů – krvomíza volně omývá orgány) × uzavřená (kroužkovci, hlavonožci, obratlovci). Postupné oddělení okysličené a neokysličené krve: dvoudílné srdce ryb → čtyřdílné srdce ptáků a savců.
- Vylučovací – protonefridie (ploštěnci) → metanefridie (kroužkovci) → Malpighické trubice (hmyz) → ledviny. Vodní živočichové vylučují amoniak, savci močovinu, ptáci a plazi kyselinu močovou (šetří vodu).
- Nervová – difuzní síť (žahavci) → žebříčková (ploštěnci) → břišní nervová páska (kroužkovci, členovci) → trubicová na hřbetní straně (strunatci) s mozkem.
- Teplota těla – ektotermní („studenokrevní“) živočichové závisí na teplotě okolí, endotermní (ptáci, savci) si ji udržují metabolismem.
Homologické orgány mají společný původ, ale mohou mít různou funkci (křídlo netopýra, ploutev velryby, ruka člověka) – dokládají příbuznost. Analogické orgány mají stejnou funkci, ale různý původ (křídlo hmyzu a ptáka) – vznikly konvergencí.
5Etologie – chování živočichů
Zakladatelé etologie Konrad Lorenz, Nikolaas Tinbergen a Karl von Frisch získali v roce 1973 Nobelovu cenu.
- Vrozené chování – reflexy, instinkty (stavba hnízda, migrace), vtištění (imprinting) – housata následují první pohybující se objekt po vylíhnutí (Lorenz).
- Učení – návyk (habituace), podmíněný reflex (I. P. Pavlov, psi), učení pokusem a omylem, napodobování, vhled (šimpanzi používají nástroje).
- Komunikace – včelí tance oznamují směr a vzdálenost potravy (K. von Frisch), feromony, zpěv ptáků, varovné zbarvení.
- Sociální chování – teritorialita, hierarchie ve skupině, altruismus a péče o příbuzné, eusocialita hmyzu (dělba práce, sterilní kasty).