Fyzika · Základní škola · kapitola 5

Elektřina a magnetismus

Bez elektřiny si moderní život nedovedeme představit – svítí, topí, pohání vlaky i mobily. Elektřina a magnetismus jsou přitom dvě stránky téže síly: proud vytváří magnetické pole a pohyb magnetu vytváří proud.

1Elektrický náboj

Když třeme plastové pravítko o vlasy, pravítko přitahuje papírky – zelektrovalo se. Látky obsahují kladně nabité protony a záporně nabité elektrony. Při tření přecházejí elektrony z jednoho tělesa na druhé: těleso s přebytkem elektronů je nabité záporně, s nedostatkem kladně.

Blesk je obrovský elektrický výboj mezi mrakem a zemí. Bleskosvod ho bezpečně odvede do země. Za bouřky se neschováváme pod osamělé stromy; bezpečné je auto nebo budova.

2Elektrický obvod

Elektrický obvod tvoří zdroj (baterie, akumulátor, zásuvka), spotřebič (žárovka, motor), vodiče a obvykle vypínač. Proud prochází jen uzavřeným obvodem. Obvody kreslíme schématickými značkami.

VeličinaZnačkaJednotkaMěřidloZapojení měřidla
elektrický proudIampér (A)ampérmetrdo série se spotřebičem
elektrické napětíUvolt (V)voltmetrparalelně ke spotřebiči
elektrický odporRohm (Ω)ohmmetrke spotřebiči mimo obvod

Proud je uspořádaný pohyb nabitých částic (v kovech elektronů). Napětí je „tlak“, který proud pohání: tužková baterie 1,5 V, autobaterie 12 V, zásuvka 230 V. Odpor vyjadřuje, jak vodič brání průchodu proudu – roste s délkou vodiče, klesá s jeho průřezem a závisí na materiálu (měď má malý odpor, proto jsou z ní kabely).

3Ohmův zákon

Proud procházející vodičem je přímo úměrný napětí a nepřímo úměrný odporu (Georg Simon Ohm, 1827):

I = U / R   ·   U = R · I   ·   R = U / I

Příklad

Žárovka má odpor 460 Ω a je připojena na napětí 230 V. Jaký jí prochází proud? I = 230 / 460 = 0,5 A.

4Sériové a paralelní zapojení

5Práce a výkon elektrického proudu

P = U · I   [W]   ·   W = P · t   [J nebo kWh]

Spotřebu elektřiny měří elektroměr v kilowatthodinách: 1 kWh = 3,6 MJ je energie, kterou spotřebič s příkonem 1 kW spotřebuje za 1 hodinu. Varná konvice 2 kW za 3 minuty spotřebuje 0,1 kWh. Při průchodu proudu se vodiče zahřívají – využívá se v topných tělesech, žehličkách a pojistkách, které při přetížení obvod přeruší.

6Magnety a magnetické pole

Magnet má dva póly – severní (N) a jižní (S). Souhlasné póly se odpuzují, nesouhlasné přitahují. Magnet přitahuje železo, nikl a kobalt. Kolem magnetu je magnetické pole, které zviditelníme železnými pilinami (magnetické indukční čáry). Rozpůlením magnetu vzniknou dva menší magnety – samostatný pól neexistuje.

Země je obří magnet. Střelka kompasu se natáčí k severu – u severního zeměpisného pólu je ve skutečnosti jižní magnetický pól. Magnetické pole Země nás chrání před částicemi slunečního větru; jejich srážky s atmosférou u pólů vytvářejí polární záři.

7Elektromagnetismus

V roce 1820 zjistil Hans Christian Ørsted, že vodič s proudem vychyluje magnetku – proud vytváří magnetické pole. Cívka s proudem se chová jako magnet; s železným jádrem je to elektromagnet, který lze vypnout (jeřáby na šrot, zvonky, relé, reproduktory, třídění odpadu). Vodič s proudem v magnetickém poli se pohybuje – na tom je založen elektromotor.

Opačně: pohybem magnetu v cívce (nebo cívky v magnetickém poli) vzniká proud – elektromagnetická indukce (Michael Faraday, 1831). Na ní stojí generátory (alternátory) v elektrárnách, dynamo na kole i transformátor, který mění napětí střídavého proudu. Elektřina se k nám přenáší vedením velmi vysokého napětí (400 kV), aby byly ztráty co nejmenší, a transformátory ji snižují na 230 V.

8Výroba elektřiny a bezpečnost

V tepelné, jaderné nebo vodní elektrárně pohání pára nebo voda turbínu, která otáčí generátorem. Větrné elektrárny pohání vítr, fotovoltaické panely mění světlo přímo na elektřinu. V Česku vyrábějí nejvíce elektřiny uhelné a jaderné elektrárny (Temelín, Dukovany).

Bezpečnost s elektřinou

9Kvíz – procvič si kapitolu

Komentáře a dotazy

Načítám komentáře…

Přidat komentář