Zeměpis · Základní škola · kapitola 4
Světadíly a oceány
Souš Země tvoří šest (nebo sedm) světadílů. Každý má svou přírodu, dějiny i problémy – od nejvyšších hor Asie přes pouště Afriky po ledový štít Antarktidy. Tato kapitola nabízí stručný průvodce po celém světě.
1Přehled světadílů
| Světadíl | Rozloha (mil. km²) | Obyvatelé | Nejvyšší hora |
|---|---|---|---|
| Asie | 44,6 | asi 4,7 mld. | Mount Everest (8 849 m) |
| Afrika | 30,3 | asi 1,5 mld. | Kilimandžáro (5 895 m) |
| Severní Amerika | 24,2 | asi 600 mil. | Denali (6 190 m) |
| Jižní Amerika | 17,8 | asi 440 mil. | Aconcagua (6 961 m) |
| Antarktida | 14,2 | trvale nikdo (vědecké stanice) | Vinson Massif (4 892 m) |
| Evropa | 10,2 | asi 745 mil. | Elbrus (5 642 m) / Mont Blanc (4 806 m) |
| Austrálie a Oceánie | 8,5 | asi 45 mil. | Puncak Jaya (4 884 m) |
Hodnoty jsou přibližné. Evropa a Asie tvoří jeden kontinent – Eurasii; hranice mezi nimi se vede po Uralu, řece Ural, Kaspickém moři, Kavkaze a Bosporu.
2Afrika
Afriku protíná rovník; leží v tropickém a subtropickém pásu. Na severu je Sahara (největší horká poušť), uprostřed tropické deštné lesy v povodí Konga, dále savany (národní parky Serengeti, Krugerův park), na jihu poušť Kalahari a Namib. Na východě Velká příkopová propadlina s jezery (Viktoriino jezero) a sopkami. Řeky: Nil, Kongo, Niger, Zambezi (Viktoriiny vodopády).
Afrika je kolébkou lidstva. Většina států vznikla v 50.–60. letech 20. století z bývalých kolonií; hranice často nerespektují etnické skupiny. Nejrychleji rostoucí populace světa, mnoho rozvojových zemí s chudobou, ale i bohatstvím surovin (ropa – Nigérie, Angola; diamanty, zlato, kobalt). Významné státy: Egypt, Nigérie (nejlidnatější), Jihoafrická republika (nejvyspělejší), Etiopie, Keňa, Maroko.
3Asie
Největší a nejlidnatější světadíl, sahá od polárního po rovníkový pás. Himálaj s Mount Everestem a další velehory (Karákóram, Ťan-šan), nejrozsáhlejší náhorní plošina Tibet, poušť Gobi, sibiřská tajga a tundra. Nejnižší místo souše – břeh Mrtvého moře (asi −430 m). Řeky: Jang-c'-ťiang (nejdelší v Asii), Chuang-che, Ganga, Mekong, Ob, Jenisej; jezera Kaspické moře a Bajkal.
Oblasti: východní Asie (Čína – druhá největší ekonomika světa; Japonsko – vyspělý průmysl a technologie; Jižní Korea), jižní Asie (Indie – nejlidnatější stát, IT, monzuny), jihovýchodní Asie (Indonésie, Vietnam, Thajsko – rýže, turismus), jihozápadní Asie (Blízký východ – ropa v Perském zálivu, Saúdská Arábie, Írán, Izrael, Turecko; časté konflikty), střední Asie (Kazachstán) a Sibiř (asijská část Ruska). Zrodila se zde všechna velká náboženství.
4Austrálie a Oceánie
Austrálie je nejmenší a nejsušší obydlený kontinent – většinu tvoří pouště a polopouště (vnitrozemí „outback“, posvátná skála Uluru). Lidé žijí hlavně na jihovýchodním pobřeží (Sydney, Melbourne; hlavní město Canberra). Unikátní živočichové díky dlouhé izolaci: vačnatci (klokan, koala), vejcorodí savci (ptakopysk, ježura). Velký bariérový útes – největší korálový útes světa. Původní obyvatelé – Aboridžinci. Bohatá na suroviny (železná ruda, uhlí, zlato) a chov ovcí.
Oceánie – tisíce ostrovů v Tichém oceánu (Melanésie, Mikronésie, Polynésie) a Nový Zéland. Mnoha nízkým ostrovům hrozí zatopení kvůli stoupání hladiny moře.
5Amerika
Severní Amerika: na západě pohoří Kordillery (Skalnaté hory), na východě Appalačské pohoří, uprostřed rozsáhlé nížiny a prérie. Řeky Mississippi s Missouri, Svatý Vavřinec, Velká jezera, Niagarské vodopády, Grand Canyon. Státy: Kanada (druhý největší stát světa), USA (největší ekonomika světa, 50 států), Mexiko; Střední Amerika a Karibik. Původní obyvatelé – Indiáni a Inuité.
Jižní Amerika: na západě pohoří Andy (nejdelší pohoří světa, sopky), uprostřed povodí Amazonky s největším tropickým deštným pralesem (ohrožen kácením), na jihu pampy a Patagonie, na pobřeží Chile poušť Atacama (nejsušší místo na Zemi). Nejvyšší vodopád Salto Angel (Venezuela). Mluví se španělsky a portugalsky (Brazílie) – Latinská Amerika. Státy: Brazílie (největší, káva, sója, Rio de Janeiro), Argentina, Kolumbie, Peru (Machu Picchu – Inkové), Chile.
6Antarktida a polární oblasti
Antarktida kolem jižního pólu je pokryta ledovcovým štítem silným v průměru přes 2 km – obsahuje asi 70 % sladké vody Země. Je to nejstudenější (rekord −89,2 °C), největrnější a nejvýše položený světadíl. Patří nikomu – podle Smlouvy o Antarktidě (1959) slouží jen k míru a vědě; Česko zde má výzkumnou stanici J. G. Mendela. Žijí zde tučňáci, tuleni, velryby. Arktida kolem severního pólu je zamrzlý oceán – ledová pokrývka se kvůli oteplování rychle zmenšuje.
7Evropa
Evropa je silně členitá – poloostrovy (Skandinávský, Pyrenejský, Apeninský, Balkánský) a ostrovy (Velká Británie, Island). Leží převážně v mírném pásu, oteplovaná Golfským proudem; na západě oceánické, na východě kontinentální, na jihu středomořské podnebí. Pohoří: Alpy, Pyreneje, Karpaty, Skandinávské hory, Kavkaz, Ural. Nížiny: Východoevropská, Středoevropská. Řeky: Volha (nejdelší), Dunaj (protéká 10 státy), Rýn, Labe, Visla. Jezera: Ladožské, Ženevské, Balaton.
Evropa je kolébkou průmyslové revoluce a moderní demokracie. Tvoří ji asi 45 států, většina je členem Evropské unie. Největší ekonomiky: Německo, Francie, Spojené království, Itálie. Kulturní bohatství přitahuje turisty (Paříž, Řím, Barcelona, Praha). Stárnoucí populace, přistěhovalectví. Regiony: západní, severní, jižní, střední, jihovýchodní a východní Evropa.