Biologie · Základní škola · kapitola 5
Ekologie a ochrana přírody
Žádný organismus nežije sám. Liška potřebuje myši, myši semena, rostliny půdu, vodu a světlo – a houby a bakterie, které vše odumřelé rozloží. Ekologie zkoumá právě tyto vztahy mezi organismy a jejich prostředím.
1Základní pojmy
- Ekologie – věda o vztazích organismů mezi sebou a k prostředí. (Pozor: ekologie není totéž co ochrana přírody, i když ji ochrana přírody využívá.)
- Populace – všichni jedinci jednoho druhu v určitém území (např. kapři v jednom rybníce).
- Společenstvo – všechny populace různých druhů na jednom místě.
- Ekosystém – společenstvo spolu s neživým prostředím (rybník, les, louka).
- Biosféra – všechny ekosystémy Země dohromady.
Prostředí ovlivňují neživé (abiotické) podmínky – světlo, teplota, voda, půda, vzduch – a živé (biotické) vlivy – ostatní organismy.
2Vztahy mezi organismy
| Vztah | Co znamená | Příklad |
|---|---|---|
| predace | dravec loví kořist | liška a zajíc, sýkora a housenky |
| parazitismus | cizopasník škodí hostiteli, ale obvykle ho nezabije | klíště a pes, tasemnice a člověk |
| konkurence | soupeření o potravu, světlo, prostor | stromy v lese o světlo |
| symbióza (mutualismus) | soužití výhodné pro oba | houba a strom (mykorhiza), lišejník, včela a květ |
| komenzálismus | jeden má užitek, druhému to nevadí | vrabci hnízdící v budovách |
3Potravní řetězce
Energie v přírodě proudí od Slunce přes rostliny k živočichům:
- Producenti (výrobci) – zelené rostliny, řasy a sinice; vyrábějí fotosyntézou organické látky.
- Konzumenti (spotřebitelé) – býložravci (1. řád), masožravci, kteří jedí býložravce (2. řád), a další predátoři.
- Destruenti (rozkladači) – bakterie, houby, žížaly; rozkládají odumřelá těla a vracejí živiny do půdy.
tráva → kobylka → ještěrka → káně
Na každém článku řetězce se většina energie spotřebuje na život a uvolní jako teplo – na další článek přejde jen asi 10 %. Proto je dravců vždy mnohem méně než býložravců a býložravců méně než rostlin (ekologická pyramida). Potravní řetězce se v přírodě proplétají do potravních sítí.
Jedy a těžké kovy se v potravním řetězci hromadí – každý článek jich má víc. V 60. letech tak insekticid DDT téměř vyhubil sokoly a orly, kterým se po něm tvořila vejce s tenkou skořápkou. Dravci jsou proto dobrým ukazatelem zdraví celé krajiny.
4Koloběh látek
Na rozdíl od energie se látky v přírodě stále znovu používají. Koloběh vody: voda se vypařuje z moří a rostlin, kondenzuje v oblacích, prší a odtéká řekami zpět. Koloběh uhlíku: rostliny berou oxid uhličitý ze vzduchu, živočichové ho dýcháním vracejí, rozkladači uvolňují uhlík z mrtvých těl. Spalováním uhlí, ropy a plynu člověk vrací do ovzduší uhlík uložený po miliony let – roste obsah CO2 a otepluje se klima.
5Ekosystémy a biomy
Velké oblasti Země s podobným podnebím a vegetací se nazývají biomy: tropický deštný les (nejvíce druhů), savana, poušť, step, opadavý les mírného pásu, tajga (jehličnatý les), tundra a polární oblasti; ve vodě moře, korálové útesy, řeky a jezera.
Ekosystémy v Česku
- Les – má patra: mechové, bylinné, keřové a stromové. Původně u nás převládaly listnaté a smíšené lesy (buk, dub, jedle); dnešní smrkové monokultury jsou z velké části vysazené a trpí suchem a kůrovcem.
- Louka a pastvina – vznikly činností člověka a udržují se kosením nebo pastvou; bez nich zarůstají.
- Rybník – umělá vodní nádrž; Česko má kolem 24 000 rybníků, nejznámější jsou na Třeboňsku (Rožmberk).
- Pole a město – ekosystémy silně ovlivněné člověkem, i zde žije mnoho druhů (koroptev, rorýs, poštolka).
6Člověk a příroda
Lidská činnost mění celou planetu:
- Ničení přirozeného prostředí – kácení pralesů, vysoušení mokřadů, zastavování krajiny. Je hlavní příčinou vymírání druhů.
- Znečištění ovzduší, vody a půdy – výfukové plyny, průmysl, hnojiva a pesticidy, plasty (mikroplasty už jsou i v oceánech a v našem těle).
- Změna klimatu – způsobená skleníkovými plyny ze spalování fosilních paliv; přináší sucha, vlny veder a extrémní počasí.
- Invazní druhy – nepůvodní druhy, které vytlačují původní: bolševník velkolepý, křídlatka, norek americký, rak signální.
Každý může pomoci: třídit a omezovat odpad, šetřit vodou a energií, používat hromadnou dopravu, kolo nebo chůzi, nekupovat zbytečnosti, sázet stromy a vytvářet na zahradě místa pro hmyz a ptáky.
7Ochrana přírody v Česku
Zákon chrání vzácné druhy i cenná území. Velkoplošná chráněná území jsou národní parky a chráněné krajinné oblasti (CHKO). Česko má čtyři národní parky:
| Národní park | Založen | Čím je výjimečný |
|---|---|---|
| Krkonošský (KRNAP) | 1963 | nejvyšší hora Sněžka, arkticko-alpínská tundra, ledovcové kary |
| Šumava | 1991 | největší NP, rozsáhlé lesy, rašeliniště a ledovcová jezera |
| Podyjí | 1991 | kaňonovité údolí Dyje, teplomilné druhy |
| České Švýcarsko | 2000 | pískovcové skalní město, Pravčická brána |
Mezi chráněné druhy patří například rys ostrovid, vydra říční, sokol stěhovavý, mlok skvrnitý, perlorodka říční nebo střevíčník pantoflíček. Celosvětově vede přehled ohrožených druhů Červený seznam IUCN, mezinárodní obchod s ohroženými druhy omezuje úmluva CITES.
8Slovníček pojmů
- ekosystém
- společenstvo organismů spolu s jejich neživým prostředím
- producent / konzument / destruent
- výrobce organických látek / spotřebitel / rozkladač
- potravní řetězec
- řada organismů, kde jeden slouží jako potrava dalšímu
- biom
- velká oblast Země s typickým podnebím, rostlinstvem a živočichy
- invazní druh
- nepůvodní druh, který se nekontrolovaně šíří a vytlačuje původní druhy