Biologie · Základní škola · kapitola 3

Živočichové

Živočichové jsou mnohobuněční tvorové, kteří si potravu nevyrobí sami – musejí ji přijímat. Od nehybné mořské houby po sokola letícího rychlostí 300 km/h je to obrovská rozmanitost: známe přes 1,5 milionu druhů živočichů a většinu z nich tvoří hmyz.

1Bezobratlí a obratlovci

Živočichy dělíme podle toho, zda mají páteř:

• Bezobratlí nemají páteř ani vnitřní kostru – oporu jim dává vnější krunýř, schránka nebo tlak tekutin v těle. Tvoří asi 95 % všech živočišných druhů.
• Obratlovci mají vnitřní kostru s páteří z obratlů, která chrání míchu. Patří sem ryby, obojživelníci, plazi, ptáci a savci.

Důležitá je také souměrnost těla: paprsčitě souměrní (medúza, hvězdice) mají tělo uspořádané kolem středu, dvoustranně souměrní (většina živočichů) mají levou a pravou polovinu, hlavu a ocas.

2Bezobratlí

Houbovci a žahavci

Houbovci (mořské houby) jsou nejjednodušší živočichové – přisedlí, bez tkání a orgánů, přes póry ve stěně těla filtrují z vody potravu. Žahavci (nezmar, medúzy, korály, sasanky) mají na chapadlech žahavé buňky, kterými omračují kořist. Korálové útesy, které vytvářejí vápenaté kostry drobných korálů, patří k nejbohatším ekosystémům Země.

Ploštěnci a hlísti

Mají měkké protáhlé tělo. Mnozí jsou cizopasníci: tasemnice (v střevě, nakazit se lze nedostatečně tepelně upraveným masem), motolice jaterní, roup dětský (častý u dětí, šíří se špinavýma rukama), škrkavka. Volně žije například ploštěnka v potocích.

Kroužkovci

Tělo je rozdělené na články (kroužky). Žížala obecná provrtává a provzdušňuje půdu, požírá spadané listí a obohacuje půdu o humus – je pro zemědělství nesmírně užitečná. Dalším kroužkovcem je pijavka, která saje krev (dříve se používala v lékařství).

Měkkýši

Mají měkké nečlánkované tělo, většinou chráněné vápenatou schránkou, a svalnatou nohu.

• Plži – hlemýžď zahradní, slimák (bez ulity), páskovka; dýchají plicním vakem nebo žábrami, potravu strouhají jazykem s drobnými zoubky (radulou).
• Mlži – škeble, perlorodka říční (kriticky ohrožená, v ČR žije na Šumavě a v Ašském výběžku), slávka jedlá; mají dvě lastury a filtrují vodu.
• Hlavonožci – chobotnice, sépie, kalmar; nejinteligentnější bezobratlí, mají chapadla a dokonalé oči.

3Členovci

Členovci jsou nejpočetnější skupinou živočichů. Mají článkované tělo a končetiny a pevnou vnější kostru z chitinu. Protože krunýř neroste, musejí ho při růstu svlékat.

Vývoj hmyzu

Hmyz se vyvíjí dvojím způsobem:

• Proměna dokonalá: vajíčko → larva → kukla → dospělec. Larva vypadá úplně jinak než dospělec (housenka a motýl, ponrava a chroust). Mají ji motýli, brouci, blanokřídlí, dvoukřídlí.
• Proměna nedokonalá: vajíčko → nymfa → dospělec, bez kukly; nymfa se dospělci podobá. Mají ji kobylky, švábi, vážky, ploštice.

Včela medonosná žije ve společenstvu s jednou královnou (klade vajíčka), tisíci dělnic a trubci. Opyluje většinu ovocných stromů a mnoho plodin – bez opylovačů by lidstvo přišlo o velkou část potravy.

4Obratlovci

Ryby

Ryby žijí ve vodě, mají proudnicovitý tvar těla a ploutve. Postranní čára jim umožňuje vnímat proudění a pohyby ve vodě, plynový měchýř pomáhá vznášet se. Sladkovodní: kapr obecný, štika, pstruh, sumec; mořské: sleď, treska, tuňák. Žraloci a rejnoci mají kostru z chrupavky.

Obojživelníci

Žijí na souši i ve vodě. Z vajíček (žabích „kuliček“) se líhnou pulci s žábrami a ocasem, kteří se proměňují v dospělce s plícemi. Patří sem žáby (skokan, ropucha, rosnička), čolci a mloci (mlok skvrnitý). Všichni naši obojživelníci jsou chránění – ohrožuje je vysychání mokřadů a doprava při jarním tahu k vodě.

Plazi

Plazi jsou první obratlovci plně přizpůsobení souši – jejich vejce mají obaly, které chrání zárodek před vyschnutím. Patří sem ještěrky, slepýš (beznohá ještěrka), hadi, želvy a krokodýli. V ČR žije jediný jedovatý had – zmije obecná (klikatá čára na hřbetě). Užovka obojková je neškodná, poznáte ji podle žlutých skvrn za hlavou.

Ptáci

Ptáci jsou přizpůsobeni letu: mají peří, křídla, lehké duté kosti, zobák bez zubů a vzdušné vaky, které zlepšují dýchání. Jsou stálé teploty. Mnoho druhů se na zimu stěhuje do teplých krajin (vlaštovka, čáp, kukačka), jiní u nás zůstávají (sýkora, kos, vrabec). Podle potravy mají různé zobáky – dravci háčkovitý (káně, sokol), hmyzožravci tenký (červenka), zrnožravci silný kuželovitý (dlask, vrabec).

Savci

Savci mají srst, stálou teplotu těla, mláďata krmí mlékem z mléčných žláz a mají nejvyvinutější mozek. Většina rodí živá mláďata, která se vyvíjejí v děloze napojena na placentu. Výjimkou jsou ptakopysk a ježura, kteří kladou vejce, a vačnatci (klokan), jejichž mláďata dorůstají ve vaku.

• Hmyzožravci – ježek, krtek, rejsek
• Letouni – netopýři, jediní létající savci; orientují se ultrazvukem (echolokací)
• Hlodavci – myš, veverka, bobr; mají stále dorůstající hlodáky
• Šelmy – vlk, liška, rys, medvěd; ostré špičáky a trháky
• Sudokopytníci a lichokopytníci – jelen, prase, kráva / kůň, nosorožec
• Kytovci – velryby a delfíni, savci žijící ve vodě; plejtvák obrovský je největší živočich všech dob
• Primáti – opice, lidoopi a člověk

5Slovníček pojmů

bezobratlí / obratlovci

živočichové bez páteře / s páteří

chitin

pevná látka, ze které je vnější kostra členovců

proměna dokonalá

vývin hmyzu přes stadium kukly

postranní čára

smyslový orgán ryb vnímající proudění a tlak vody

stálá teplota

schopnost udržet stejnou tělesnou teplotu nezávisle na okolí (ptáci, savci)

echolokace

orientace podle odraženého zvuku (netopýři, delfíni)

6Kvíz – procvič si kapitolu