Dějepis · Základní škola · kapitola 6

20. století a současnost

Dvacáté století přineslo dvě světové války, nejstrašnější zločiny v dějinách, ale i vznik samostatného Československa, pád totalitních režimů a sjednocování Evropy. Naši prarodiče a rodiče ho prožili – mnohé z této kapitoly si můžete nechat vyprávět doma.

1První světová válka a vznik Československa

Napětí mezi velmocemi (soupeření o kolonie, zbrojení, nacionalismus) vyústilo ve válku po atentátu v Sarajevu (28. června 1914), kde srbský student zastřelil následníka rakouského trůnu Františka Ferdinanda d'Este. Proti sobě stály Dohoda (Francie, Británie, Rusko, později USA) a Ústřední mocnosti (Německo, Rakousko-Uhersko, Osmanská říše, Bulharsko). Válka zákopů, kulomety, první použití tanků, letadel a bojových plynů; zahynulo asi 10 milionů vojáků.

V zahraničí bojoval za samostatný stát T. G. Masaryk s Edvardem Benešem a Milanem Rastislavem Štefánikem; vznikly československé legie (bitva u Zborova 1917). Doma působila tajná Maffie. 28. října 1918 byl v Praze vyhlášen samostatný Československý stát; prvním prezidentem se stal Masaryk. Válka skončila 11. listopadu 1918, Rakousko-Uhersko se rozpadlo.

2První republika (1918–1938)

Československo bylo demokratickou republikou s ústavou z roku 1920, v níž žili Češi, Slováci, Němci (asi 3 miliony), Maďaři, Rusíni, Židé a Poláci. Patřilo k nejvyspělejším státům světa (Škodovy závody, Baťa ve Zlíně, ČKD). Kultura: Karel Čapek (R.U.R. – slovo robot), Jaroslav Hašek (Švejk), Leoš Janáček, Bohuslav Martinů, Alfons Mucha. Velká hospodářská krize (od 1929) přinesla nezaměstnanost. V Německu se k moci dostal Adolf Hitler (1933).

3Mnichov a okupace

Mnichovská dohoda (29.–30. září 1938): Německo, Itálie, Británie a Francie bez účasti Československa rozhodly, že ČSR musí odstoupit pohraničí (Sudety) Německu – „o nás bez nás“. Prezident Beneš odešel do exilu. Dne 15. března 1939 obsadilo Německo zbytek českých zemí a vyhlásilo Protektorát Čechy a Morava; Slovensko se stalo samostatným státem pod vlivem Německa.

4Druhá světová válka (1939–1945)

Válka začala 1. září 1939 německým útokem na Polsko. Proti Ose (Německo, Itálie, Japonsko) bojovali Spojenci (Británie, Francie, od 1941 SSSR a USA). Klíčové události: obsazení Francie (1940), letecká bitva o Británii, útok Německa na SSSR (1941), japonský útok na Pearl Harbor (1941), bitva u Stalingradu (1942–1943 – obrat války), vylodění v Normandii (6. června 1944). Válka v Evropě skončila kapitulací Německa 8. května 1945, v Asii po svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki v září 1945. Zahynulo asi 60–70 milionů lidí.

Holocaust

Nacisté systematicky vyvraždili asi 6 milionů Židů a statisíce Romů a dalších lidí v koncentračních a vyhlazovacích táborech (Osvětim-Březinka, Treblinka). Z českých zemí to byla většina Židů – mnozí prošli ghettem v Terezíně. Památka obětí nám připomíná, kam vede nenávist a lhostejnost.

Odboj: v zahraničí bojovali českoslovenští letci v RAF, vojáci u Tobruku, Dunkerque a na východní frontě (Sokolovo, Dukla). Domácí odboj: atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha (operace Anthropoid, 27. května 1942 – parašutisté Jan Kubiš a Jozef Gabčík), po němž nacisté vyhladili Lidice a Ležáky. Slovenské národní povstání (1944), Pražské povstání (5.–9. května 1945). Většinu území osvobodila Rudá armáda, západní Čechy s Plzní americká armáda.

5Únor 1948 a komunistická diktatura

Po válce byli z Československa odsunuti Němci. Ve volbách 1946 zvítězila komunistická strana a v únoru 1948 převzala celou moc. Následovalo 41 let totality:

zrušení svobodných voleb, cenzura, jedna vládnoucí strana (KSČ), tajná policie StB,
znárodnění podniků, násilná kolektivizace zemědělství (JZD),
politické procesy (popravena Milada Horáková, 1950), pracovní tábory v uranových dolech, pronásledování církví,
uzavřené hranice („železná opona“), nemožnost cestovat na Západ.

V roce 1968 se komunisté pod vedením Alexandra Dubčeka pokusili o „socialismus s lidskou tváří“ – Pražské jaro (zrušení cenzury, svoboda projevu). 21. srpna 1968 obsadila Československo vojska Varšavské smlouvy v čele se SSSR. Na protest se v lednu 1969 upálil student Jan Palach. Nastala normalizace (Gustáv Husák) – obnovení tvrdého režimu, čistky. Proti režimu vystupovali disidenti: Charta 77 (Václav Havel, Jan Patočka).

6Sametová revoluce a současnost

V roce 1989 padaly komunistické režimy ve střední Evropě (pád Berlínské zdi 9. listopadu). 17. listopadu 1989 policie brutálně rozehnala studentskou demonstraci na Národní třídě v Praze. Následovaly stávky a obří demonstrace, vzniklo Občanské fórum – sametová revoluce proběhla nenásilně. Prezidentem byl 29. prosince 1989 zvolen Václav Havel. V roce 1990 proběhly první svobodné volby.

1. ledna 1993 se Československo pokojně rozdělilo na Českou republiku a Slovensko.
1999 – vstup do NATO, 2004 – vstup do Evropské unie, 2007 – schengenský prostor (volné cestování).
Prezidenti ČR: Václav Havel, Václav Klaus, Miloš Zeman, Petr Pavel.

Svět po roce 1945

Po válce vznikla OSN (1945). Svět se rozdělil na Západ (USA, NATO) a Východ (SSSR, Varšavská smlouva) – studená válka: závody ve zbrojení a ve vesmíru (Gagarin 1961, přistání na Měsíci 1969), války v Koreji a Vietnamu, kubánská krize (1962). Proběhla dekolonizace Afriky a Asie a sjednocování Evropy. Studená válka skončila rozpadem SSSR (1991). Současný svět řeší globalizaci, terorismus (útoky 11. září 2001), změnu klimatu, pandemii covidu-19 a ruskou agresi proti Ukrajině (od 2022).