Dějepis · Základní škola · kapitola 4

Husitství a raný novověk

V 15. století se Čechy staly ohniskem náboženské reformy, která o sto let předběhla Lutherovu reformaci. Svět se mezitím otevřel – Kolumbus doplul do Ameriky, knihtisk šířil myšlenky a renesance obrátila pozornost k člověku. Pro české země pak 17. století přineslo porážku na Bílé hoře a ničivou třicetiletou válku.

1Mistr Jan Hus

Na přelomu 14. a 15. století byla církev v krizi: zbohatlí kněží, prodej odpustků, současně dva i tři papežové (papežské schizma). Mistr Jan Hus (asi 1370–1415), kazatel v Betlémské kapli a rektor univerzity, kritizoval mravní úpadek církve a kázal česky. Inspiroval se Angličanem Johnem Wyclifem.

Dekret kutnohorský (1409) dal Čechům na univerzitě převahu. Hus byl předvolán na koncil do Kostnice, kde odmítl odvolat své učení a 6. července 1415 byl upálen (dnes státní svátek). Upálen byl i jeho přítel Jeroným Pražský.

2Husitské války

Husova smrt vyvolala vlnu odporu. Symbolem husitů se stal kalich – přijímání podobojí (chleba i vína) pro všechny věřící. První pražská defenestrace (1419) zahájila revoluci. Husité odmítli krále Zikmunda Lucemburského, zakládali města (Tábor) a sepsali Čtyři artikuly pražské (svobodné kázání, přijímání podobojí, chudoba kněží, trestání hříchů).

Vojevůdce Jan Žižka z Trocnova nikdy neprohrál bitvu: husité používali vozové hradby a jako první v Evropě hojně palné zbraně (píšťaly, houfnice). Odrazili pět křížových výprav (Vítkov 1420, Domažlice 1431). Válečník Prokop Holý vedl „spanilé jízdy“ do sousedních zemí. Spory mezi radikály a umírněnými vyvrcholily bitvou u Lipan (1434), kde umírnění porazili radikály. Basilejská kompaktáta (1436) uznala přijímání podobojí – v Čechách existovaly dvě církve.

3Jiří z Poděbrad a Jagellonci

Jiří z Poděbrad (1458–1471), „husitský král“, byl zvolen českou šlechtou. Navrhl mírový svaz evropských panovníků – první projekt evropské spolupráce. Po něm vládli polští Jagellonci (Vladislav II., Ludvík). Kutnohorský náboženský mír (1485) zaručil rovnost katolíků a utrakvistů. Ludvík Jagellonský padl roku 1526 v bitvě s Turky u Moháče.

4Zámořské objevy a renesance

Renesance („znovuzrození“ antiky) vznikla v Itálii ve 14.–16. století: zájem o člověka (humanismus), umění, vědu. Umělci: Leonardo da Vinci (Mona Lisa), Michelangelo (strop Sixtinské kaple, socha Davida), Rafael. Johannes Gutenberg vynalezl kolem roku 1450 knihtisk s pohyblivými literami. Mikuláš Koperník přišel s tím, že Země obíhá kolem Slunce. U nás jsou renesanční zámky Litomyšl, Telč a Letohrádek královny Anny.

5Reformace

Roku 1517 vystoupil německý mnich Martin Luther s 95 tezemi proti prodeji odpustků. Jediným zdrojem víry má být Bible, kterou přeložil do němčiny. Vznikly protestantské církve: luterská, kalvínská (Jan Kalvín, Ženeva), anglikánská (Jindřich VIII.). Katolická církev odpověděla protireformací (tridentský koncil, jezuité). Evropa se rozdělila na katolíky a protestanty a následovaly náboženské války.

6Habsburkové, Rudolf II. a Bílá hora

Roku 1526 byl českým králem zvolen Ferdinand I. Habsburský – Habsburkové vládli v českých zemích až do roku 1918.

Rudolf II. (1576–1611) přenesl sídlo do Prahy, která se stala centrem vědy a umění: astronomové Tycho Brahe a Johannes Kepler, malíř Arcimboldo, alchymisté a sbírky kuriozit. Roku 1609 vydal Rudolfův majestát zaručující náboženskou svobodu.

Když jeho nástupci majestát porušovali, vzbouřili se protestantští stavové: druhá pražská defenestrace (1618 – místodržící vyhozeni z okna Pražského hradu) zahájila stavovské povstání a třicetiletou válku. Stavové zvolili za krále Fridricha Falckého („zimní král“), ale v bitvě na Bílé hoře (8. listopadu 1620) byli poraženi. Následovala poprava 27 vůdců povstání na Staroměstském náměstí (1621), konfiskace majetku a Obnovené zřízení zemské (1627): katolictví jediným povoleným náboženstvím, dědičné právo Habsburků na trůn, němčina rovnoprávná s češtinou. Mnoho nekatolíků odešlo do exilu.

Třicetiletá válka (1618–1648) zpustošila střední Evropu; v Čechách ubyla asi třetina obyvatel. Ukončil ji vestfálský mír (1648).

7Baroko a Komenský

Baroko (17.–18. století) – sloh plný pohybu, zlacení, iluzivních maleb; měl ohromit a přiblížit víru. V Čechách chrám sv. Mikuláše na Malé Straně (Dientzenhoferové), Valdštejnský palác, poutní kostel na Zelené hoře (Santini), sochy na Karlově mostě. Hudba: J. S. Bach, Antonio Vivaldi, Jan Dismas Zelenka.

Jan Amos Komenský (1592–1670), biskup Jednoty bratrské, odešel po Bílé hoře do exilu (zemřel v Nizozemí). Je nazýván „učitelem národů“: prosazoval školu pro všechny, názornost a hru ve výuce (Velká didaktika, Orbis pictus, Labyrint světa a ráj srdce). Jeho narozeniny (28. března) se slaví jako Den učitelů.

8Kvíz – procvič si kapitolu