Dějepis · Základní škola · kapitola 1
Pravěk a starověké civilizace
Lidé žijí na Zemi statisíce let, ale psané dějiny trvají jen asi pět tisíc let. Vše předtím – pravěk – poznáváme z kamenných nástrojů, kostí, hrobů a zbytků sídlišť. Pak u velkých řek vznikly první státy, města a písmo.
1Jak poznáváme minulost
Historie zkoumá minulost lidstva pomocí historických pramenů:
- hmotné – nástroje, zbraně, stavby, šperky, kosti (zkoumá je archeologie),
- písemné – nápisy, listiny, kroniky, dopisy,
- obrazové a zvukové – malby, fotografie, filmy, nahrávky,
- ústní – vyprávění pamětníků, pověsti.
Letopočet počítáme od narození Krista: roky před naším letopočtem (př. n. l.) se počítají pozpátku, roky našeho letopočtu (n. l.) vpřed. Rok 0 neexistuje – po roce 1 př. n. l. následuje rok 1 n. l. Století je sto let: 1. století jsou roky 1–100, 20. století roky 1901–2000. Stáří nálezů pomáhá určit například radiouhlíková metoda.
2Pravěk
| Období | Doba | Co je typické |
|---|---|---|
| starší doba kamenná (paleolit) | asi do 10 000 let př. n. l. | lov a sběr, kočovný život, oheň, štípané kamenné nástroje, jeskynní malby (Lascaux, Altamira) |
| střední doba kamenná (mezolit) | asi 10 000–5500 př. n. l. | po době ledové, luk a šípy, rybolov, ochočení psa |
| mladší doba kamenná (neolit) | v Evropě asi od 5500 př. n. l. | zemědělství a chov dobytka, trvalé osady, broušené nástroje, keramika, tkaní |
| doba bronzová | asi 2300–800 př. n. l. | bronz (slitina mědi a cínu), obchod, opevněná hradiště |
| doba železná | od asi 800 př. n. l. | železné nástroje a zbraně, Keltové |
Přechod k zemědělství se nazývá neolitická revoluce – začala asi 10 000 let př. n. l. na Blízkém východě (úrodný půlměsíc). Lidé se usadili, přibylo jídla i obyvatel, vznikl majetek a rozdíly mezi lidmi.
Pravěk v Česku
- Věstonická venuše (Dolní Věstonice, asi 29 000 let) – jedna z nejstarších keramických sošek na světě; lovci mamutů pod Pálavou.
- Neolitičtí zemědělci (kultura s lineární keramikou) stavěli dlouhé domy.
- Keltové (Bójové) dali jméno Bohemii (Čechám); stavěli opevněná oppida (Závist u Prahy, Stradonice) a razili mince. Po nich přišli Germáni (Markomani) a v 6. století Slované.
3Mezopotámie
Mezopotámie („země mezi řekami“) mezi Eufratem a Tigridem (dnešní Irák) je kolébkou civilizace. Sumerové zde kolem roku 3500 př. n. l. založili první města (Uruk, Ur), vynalezli klínové písmo (vtlačované do hliněných destiček), kolo, hrnčířský kruh a šedesátkovou soustavu (proto má hodina 60 minut). Stavěli stupňovité chrámy – zikkuraty.
Babylonský král Chammurapi (18. století př. n. l.) vydal jeden z nejstarších zákoníků („oko za oko, zub za zub“). Později vládli Asyřané a Novobabylonská říše (visuté zahrady). Nejstarší dochovaný literární příběh je Epos o Gilgamešovi.
4Starověký Egypt
Egypt vznikl kolem roku 3100 př. n. l. sjednocením Horního a Dolního Egypta podél Nilu. Pravidelné záplavy přinášely úrodné bahno – „Egypt je dar Nilu“ (Hérodotos).
- Vládcem byl faraon, považovaný za boha. Společnost tvořili kněží, úředníci (písaři), vojáci, rolníci, řemeslníci a otroci.
- Pyramidy byly hrobky faraonů; největší je Chufuova (Cheopsova) v Gíze, asi 2560 př. n. l. – jediný dochovaný div starověkého světa.
- Víra v posmrtný život – mumifikace; hrobka Tutanchamona byla nalezena nevykradená (1922).
- Písmo hieroglyfy; rozluštil je Jean-François Champollion díky Rosettské desce (1822). Psalo se na papyrus.
- Egypťané znali kalendář s 365 dny, geometrii (vyměřování polí) a lékařství. Česká egyptologie (František Lexa, Miroslav Verner) proslula výzkumem v Abúsíru.
5Indie, Čína a východní Středomoří
- Indie – civilizace v údolí řeky Indu (Harappa, Mohendžodaro, asi 2600 př. n. l.) s plánovanými městy a kanalizací. Později společnost rozdělená do kast, vznik hinduismu a buddhismu (Buddha, 6.–5. století př. n. l.). Indové vymysleli číslice, kterým říkáme arabské, včetně nuly.
- Čína – civilizace u Žluté řeky. První císař Čchin Š’-chuang-ti sjednotil Čínu (221 př. n. l.), dal stavět Velkou čínskou zeď a do hrobu terakotovou armádu. Číňané vynalezli papír, kompas, porcelán, hedvábí a později střelný prach. Učení Konfucia.
- Féničané – mořeplavci a obchodníci z dnešního Libanonu, zakladatelé Kartága; vytvořili hláskové písmo (abecedu), z něhož vznikla řecká a latinská abeceda.
- Izrael – Hebrejové vyznávali víru v jediného Boha (monoteismus), která ovlivnila křesťanství i islám; jejich posvátné texty tvoří Starý zákon. Jeruzalém, král David a Šalomoun.