Zeměpis · Střední škola · kapitola 6
Regionální geografie světa a Česka
Regionální geografie spojuje poznatky o přírodě a společnosti do obrazu konkrétních území. Svět lze rozdělit na makroregiony se společnými rysy – od bohaté Angloameriky po rychle rostoucí jižní Asii. Na konci se vrátíme domů a podíváme se na regiony Česka.
1Region a regionalizace
Region je území, které se nějakými znaky odlišuje od okolí. Homogenní (formální) regiony mají podobné vlastnosti (klima, jazyk, zemědělství), nodální (funkční) jsou spojeny vazbami k centru (spádová oblast města, dojížďka). Administrativní regiony v EU: soustava NUTS (Česko: NUTS 2 – regiony soudržnosti, NUTS 3 – kraje).
2Angloamerika
USA (asi 335 mil. obyvatel) a Kanada (40 mil.). Rozsáhlé přírodní zdroje, velké nížiny (Velké planiny, Mississippi), Kordillery a Appalače. Nejsilnější ekonomika světa – technologie (Silicon Valley), finance (New York), zábavní průmysl, zemědělství („obilnice světa“ – kukuřičný a pšeničný pás), těžba břidlicové ropy a plynu. Imigrační společnost – „tavicí kotel“ (Hispánci, Afroameričané, Asiaté). Regiony: Severovýchod (megalopole BosWash), Středozápad, Jih (Sun Belt), Západ (Kalifornie). Kanada – bilingvní (Québec frankofonní), surovinová velmoc, většina lidí žije do 200 km od hranic s USA.
3Latinská Amerika
Mexiko, Střední Amerika, Karibik a Jižní Amerika – společné iberské dědictví (španělština, portugalština v Brazílii), katolictví, míšení obyvatel (mestici, mulati). Příroda: Andy, Amazonie, pampy, Atacama. Hospodářství závislé na vývozu surovin a zemědělských komodit (sója, káva, maso, měď v Chile, ropa ve Venezuele, lithium v „lithiovém trojúhelníku“ Argentina–Bolívie–Chile). Vysoká urbanizace (São Paulo, Mexiko, Buenos Aires), výrazné sociální nerovnosti, kriminalita drogových kartelů, odlesňování Amazonie. Brazílie – regionální velmoc.
4Evropa
Členitý kontinent, mírné podnebí, hustá síť měst a dopravy, vysoká životní úroveň, stárnoucí populace a přistěhovalectví. Západní Evropa (Francie, Benelux, Spojené království, Irsko) – dlouhá průmyslová tradice, finanční centra (Londýn, Frankfurt), „modrý banán“ (nejvyspělejší osa od Londýna po Milán). Severní (Skandinávie, Finsko, Island) – sociální stát, vysoký HDI, ropa v Norsku. Jižní (Itálie, Španělsko, Portugalsko, Řecko) – středomořské zemědělství, cestovní ruch, rozdíly sever–jih Itálie. Střední (Německo – největší ekonomika EU, Švýcarsko, Rakousko, Polsko, Česko, Slovensko, Maďarsko) – průmysl, transformace po roce 1989. Jihovýchodní (Balkán) – etnická pestrost, konflikty 90. let, integrace do EU. Východní (Ukrajina – válka od 2014/2022, Bělorusko, Moldavsko).
5Rusko a postsovětský prostor
Rusko je největší stát světa (17,1 mil. km², 11 časových pásem). Většina obyvatel žije v evropské části (Moskva, Petrohrad), Sibiř a Dálný východ jsou řídce osídlené (tajga, permafrost). Surovinová velmoc – ropa, zemní plyn, uhlí, kovy, dřevo; závislost ekonomiky na jejich vývozu, autoritářský režim, mezinárodní sankce po agresi proti Ukrajině. Střední Asie (Kazachstán, Uzbekistán…) – stepi a pouště, bavlna, suroviny, Aralské jezero. Zakavkazsko – Gruzie, Arménie, Ázerbájdžán (ropa z Kaspiku).
6Blízký východ a severní Afrika
Suché subtropické klima, pouště, nedostatek vody (zavlažování, odsolování). Převážně arabské a islámské (kromě Izraele, Íránu – Peršané, šíité, a Turecka). Obrovské zásoby ropy a plynu v Perském zálivu (Saúdská Arábie, Irák, Írán, Kuvajt, SAE, Katar) – bohatství zálivových monarchií (Dubaj jako globální uzel). Ohnisko konfliktů: izraelsko-palestinský konflikt, války v Iráku a Sýrii, Jemen, napětí sunnité × šíité, arabské jaro (2011). Kolébka civilizací a monoteistických náboženství (Jeruzalém, Mekka).
7Subsaharská Afrika
Tropické klima – deštné lesy, savany, Sahel (dezertifikace). Nejrychleji rostoucí populace světa (Nigérie, Etiopie, DR Kongo), nejmladší obyvatelstvo. Koloniální dědictví – hranice, závislost na vývozu surovin (ropa, diamanty, kobalt, zlato, kakao). Problémy: chudoba, nemoci (HIV/AIDS, malárie), ozbrojené konflikty, korupce, dopady změny klimatu; zároveň rychlá urbanizace (Lagos, Kinshasa), růst mobilních technologií a služeb (Keňa – mobilní platby), rozvíjející se ekonomiky (Rwanda, Etiopie, Ghana). Jihoafrická republika – nejvyspělejší, dědictví apartheidu.
8Jižní, východní a jihovýchodní Asie
- Jižní Asie – Indie (nejlidnatější stát, IT služby, rostoucí ekonomika, kontrasty bohatství a chudoby), Pákistán, Bangladéš (textilní průmysl, ohrožení záplavami); monzunové klima, Himálaj, Ganga.
- Východní Asie – Čína (druhá ekonomika světa, „továrna světa“, rychlá urbanizace, rozdíly pobřeží–vnitrozemí, autoritářský režim, stárnutí po politice jednoho dítěte), Japonsko (technologie, stárnoucí a ubývající populace, přírodní katastrofy), Jižní Korea (elektronika, auta), Tchaj-wan (čipy), KLDR (izolovaná diktatura).
- Jihovýchodní Asie – Indonésie (největší muslimská země, souostroví), Vietnam, Thajsko, Malajsie, Singapur (globální přístav a finanční centrum), Filipíny; ASEAN, rýže, palma olejná, elektronika, cestovní ruch.
9Austrálie a Oceánie
Austrálie – vyspělý stát, suché vnitrozemí, osídlené pobřeží, těžba (železná ruda, uhlí, lithium, zlato), zemědělství, vazby na Asii; ohrožení požáry a suchem, bělení korálů Velkého bariérového útesu. Nový Zéland – oceánické klima, chov ovcí a skotu, sopečná a ledovcová krajina. Tichomořské ostrovní státy ohrožuje vzestup hladiny oceánu (Tuvalu, Kiribati).
10Česká republika
Fyzickogeografická charakteristika: vnitrozemský stát, Český masiv (variské vrásnění, okrajová pohoří – Krkonoše se Sněžkou 1 603 m, Šumava, Krušné hory, Jeseníky) a Západní Karpaty na východě; mírné přechodné klima; „střecha Evropy“ – úmoří Severního, Baltského a Černého moře; převaha kambizemí, úrodné černozemě v nížinách; 4 národní parky a 26 CHKO.
Socioekonomická charakteristika: asi 10,9 mil. obyvatel, stárnoucí populace, úhrnná plodnost kolem 1,4–1,6, imigrace (Ukrajina, Slovensko, Vietnam). Sídelní struktura s velkým počtem malých obcí (asi 6 250 obcí). Průmyslově orientovaná ekonomika – automobilový průmysl (Škoda, Hyundai, Toyota a stovky dodavatelů), strojírenství, elektrotechnika; silná vazba na Německo; nízká nezaměstnanost. Energetika v přechodu od uhlí k jádru a obnovitelným zdrojům. Doprava – tranzitní poloha, dálniční síť (D1), modernizace železnic, plány vysokorychlostních tratí.
Regionální rozdíly: nejvyspělejší je Praha (HDP na obyvatele v paritě kupní síly patří k nejvyšším v EU) a její zázemí, dále Brno a Plzeň. Problémovými (strukturálně postiženými) regiony jsou Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský kraj – útlum těžby uhlí a těžkého průmyslu, nezaměstnanost, nižší vzdělanost, sociálně vyloučené lokality, ekologická zátěž. Venkovské periferie leží často na hranicích krajů a podél státních hranic (Šumava, Jesenicko). Řešení: regionální politika, fondy EU, rekultivace, revitalizace brownfieldů, podpora vzdělání a inovací.