Filozofie · Základní škola · kapitola 4

Člověk a společnost

Člověk je zvláštní bytost: přemýšlí o sobě samém, ví, že zemře, a přesto hledá smysl. Nežije sám – potřebuje druhé, rodinu, přátele i společnost s pravidly. Jak má taková společnost vypadat, aby v ní bylo dobře všem?

1Co je člověk?

Filozofové nabídli mnoho odpovědí. Aristotelés: člověk je rozumná bytost (zóon logon echón) a společenský tvor (zóon politikon). Blaise Pascal: člověk je „myslící třtina“ – křehký jako stéblo, ale velký tím, že myslí. Moderní biologie: člověk je druh Homo sapiens, příbuzný lidoopů, který se vyvíjel miliony let.

Odvěká otázka se týká vztahu těla a mysli. René Descartes tvrdil, že člověk se skládá z těla (hmoty) a duše (myslící podstaty) – tzv. dualismus. Dnešní vědci vědí, že myšlení souvisí s činností mozku, ale jak z neuronů vzniká prožitek barvy nebo bolesti, je stále záhadou.

2Identita a svoboda

Kdo jsem? Jsem stejný člověk jako před deseti lety, i když se mi vyměnila většina buněk a změnily se mé názory? Naši identitu tvoří paměť, vztahy, hodnoty, ale i to, jak nás vidí druzí. Identita se utváří celý život – zvlášť intenzivně v dospívání.

Svoboda znamená možnost rozhodovat o sobě. Nejsme svobodní absolutně – omezuje nás příroda, zákony, ohled na druhé. Filozof Jean-Paul Sartre řekl, že člověk je „odsouzen ke svobodě“: i nerozhodnutí je rozhodnutí a za své volby neseme odpovědnost. Moje svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhého.

3Spravedlnost

Co je spravedlivé? Dát každému stejně? Nebo každému podle potřeby? Či podle zásluhy? Při dělení dortu je spravedlivé rozdělit ho na stejné díly – ale co když jeden člověk celý den nejedl? Platón ve spisu Ústava hledal spravedlivý stát, Aristotelés rozlišil spravedlnost směnnou (rovnost při obchodu a trestu) a rozdílovou (rozdělování podle zásluh). Americký filozof John Rawls navrhl myšlenkový pokus „závoj nevědomosti“: jaká pravidla bychom zvolili, kdybychom nevěděli, zda se narodíme bohatí, nebo chudí, zdraví, nebo nemocní?

4Stát a společenská smlouva

Proč máme stát a proč bychom měli poslouchat zákony? Podle teorie společenské smlouvy se lidé dobrovolně vzdali části svobody výměnou za bezpečí a pořádek.

5Demokracie a lidská práva

Demokracie (řecky „vláda lidu“) vznikla v Athénách v 5. století př. n. l. Dnešní demokracie je zastupitelská: občané volí své zástupce ve svobodných volbách, vláda se řídí ústavou, vládne většina, ale chrání se práva menšin, existují nezávislé soudy a svobodná média. Winston Churchill o ní řekl, že je to „nejhorší forma vlády – s výjimkou všech ostatních“.

Lidská práva náležejí každému člověku jen proto, že je člověk. Po hrůzách druhé světové války je OSN vyhlásila ve Všeobecné deklaraci lidských práv (1948). V Česku je zakotvuje Listina základních práv a svobod: právo na život, svoboda projevu a víry, zákaz mučení, rovnost před zákonem, právo na vzdělání… S právy jdou ruku v ruce povinnosti – dodržovat zákony, respektovat práva druhých, podílet se na veřejném životě.

6Česká stopa

7Kvíz – procvič si kapitolu

Komentáře a dotazy

Načítám komentáře…

Přidat komentář