Filozofie · Základní škola · kapitola 3
Etika – dobro, zlo a hodnoty
Máš vrátit peněženku, kterou jsi našel? Smíš lhát kamarádovi, aby se netrápil? Je v pořádku sdílet trapnou fotku spolužáka? Etika přemýšlí o tom, jak jednat dobře – a proč.
1Etika a morálka
Morálka jsou pravidla a zvyklosti, podle kterých lidé ve společnosti skutečně jednají a hodnotí jednání druhých (nekrást, pomáhat, dodržovat sliby). Etika je filozofická disciplína, která o morálce přemýšlí: Proč jsou některé činy dobré? Jsou morální pravidla všude stejná? Mohou se mýlit?
Morálka se liší od práva: zákony vynucuje stát a za jejich porušení hrozí trest. Morálka platí i tam, kde zákon mlčí – lhát kamarádovi není trestné, ale není to v pořádku. A naopak – zákon může být nespravedlivý (otroctví bylo kdysi legální).
2Svědomí, hodnoty a ctnosti
Svědomí je vnitřní hlas, který nám říká, co je správné, a ozve se výčitkami, když jednáme špatně. Svědomí se vyvíjí výchovou a zkušeností – a je potřeba ho „kultivovat“ přemýšlením.
Hodnoty jsou to, čeho si vážíme a co považujeme za důležité: zdraví, rodina, přátelství, pravda, svoboda, spravedlnost, krása, ale i peníze nebo úspěch. Když se hodnoty střetnou (upřímnost × ohleduplnost), musíme volit.
Ctnosti jsou dobré vlastnosti charakteru, které si osvojujeme opakovaným jednáním. Už Platón jmenoval čtyři základní: moudrost, statečnost, uměřenost a spravedlnost. Aristotelés učil, že ctnost je střed mezi dvěma krajnostmi: statečnost leží mezi zbabělostí a zbrklostí, štědrost mezi lakotou a rozhazovačností.
3Zlaté pravidlo
V téměř všech kulturách a náboženstvích se objevuje zlaté pravidlo:
Jednej s druhými tak, jak chceš, aby oni jednali s tebou.
V záporné podobě: „Co nechceš, aby ti činili jiní, nečiň ty jim“ (Konfucius). Pravidlo nás učí vžít se do druhého – empatii.
4Tři pohledy na správné jednání
| Přístup | Klíčová otázka | Představitel |
|---|---|---|
| etika ctností | Jak by jednal dobrý, statečný a spravedlivý člověk? | Aristotelés |
| etika povinnosti | Jaké pravidlo je správné, i kdyby ho měl dodržovat každý? Neber lidi jen jako prostředek. | Immanuel Kant |
| etika následků (utilitarismus) | Co přinese nejvíc dobra a nejméně utrpení co nejvíce lidem? | Jeremy Bentham, John Stuart Mill |
Například lež: Kant by řekl, že lhát se nesmí nikdy, protože kdyby lhal každý, nikdo by nikomu nevěřil. Utilitarista by se ptal, zda lež v dané situaci nezabrání většímu utrpení. Etik ctností by se ptal, co z nás opakované lhaní udělá.
5Morální dilemata
Dilema je situace, kdy musíme volit mezi dvěma možnostmi a obě mají nevýhody.
Rozjetá tramvaj se řítí na pět lidí na kolejích. Můžeš přehodit výhybku – pak tramvaj zabije jednoho člověka na vedlejší koleji. Přehodíš ji? A co kdybys musel pět lidí zachránit tím, že ze mostu strčíš do cesty tramvaji jednoho člověka? Většina lidí by výhybku přehodila, ale člověka by nestrčila. Proč, když je výsledek stejný?
Dilemata nemají jednoduché řešení. Učí nás však zvažovat důvody, poznat, které hodnoty se střetávají, a nést odpovědnost za svá rozhodnutí.
6Etika v každodenním životě
- Vztahy – respekt, upřímnost, dodržování slibů, odpuštění. Šikana není „legrace“ – kdo jí přihlíží a mlčí, nese také díl odpovědnosti.
- Internet – za obrazovkou je skutečný člověk. Kyberšikana, sdílení cizích fotek bez souhlasu a anonymní urážky ubližují stejně jako tváří v tvář. Co jednou zveřejníš, už nevezmeš zpět.
- Příroda a zvířata – máme povinnosti i k budoucím generacím a k tvorům, kteří cítí bolest (etika životního prostředí, práva zvířat).
- Rovnost a lidská práva – každý člověk má stejnou důstojnost bez ohledu na původ, pohlaví, víru či postižení.
Albert Schweitzer, lékař a filozof, shrnul svou etiku jako úctu k životu: „Jsem život, který chce žít, uprostřed života, který chce žít.“
Komentáře a dotazy
Načítám komentáře…