Filozofie · Základní škola · kapitola 1
Co je filozofie
Proč existuje svět? Co je to já? Je správné lhát, abychom někoho nezranili? Na takové otázky nestačí encyklopedie ani kalkulačka. Filozofie je umění klást dobré otázky a pečlivě o nich přemýšlet – společně s ostatními.
1Láska k moudrosti
Slovo filozofie pochází z řečtiny: filein = milovat, sofia = moudrost. Filozof tedy není ten, kdo moudrost vlastní, ale ten, kdo ji hledá. Podle tradice se tak jako první nazval Pýthagoras – moudrý je jen bůh, člověk může moudrost nanejvýš milovat.
Filozofie vznikla v 6. století před naším letopočtem v řeckých městech. Řekové se přestali spokojovat s mýty (příběhy o bozích, které vysvětlovaly, proč prší nebo proč přichází zima) a začali hledat vysvětlení pomocí rozumu – ptát se, zdůvodňovat a pochybovat.
2Údiv – začátek filozofie
Platón i Aristotelés tvrdili, že filozofie začíná údivem. Malé děti se diví pořád: „Proč je nebe modré? Kde jsem byl, než jsem se narodil? Jak vím, že nesním?“ Dospělí si na svět zvyknou a přestanou se ptát. Filozof si dětskou zvídavost uchová – a navíc se učí na otázky odpovídat poctivě a přesně.
Vyber si obyčejnou věc – třeba přátelství. Co to je? Je kamarád ten, kdo s tebou tráví čas? Kdo ti pomůže? Můžeš být kamarád s někým, koho jsi nikdy neviděl? Každá odpověď otevírá nové otázky. To je filozofování.
3Filozofické otázky
Ne každá otázka je filozofická. „Kolik je hodin?“ nebo „Jak vysoká je Sněžka?“ se dají zjistit. Filozofické otázky:
- se týkají základních věcí – světa, poznání, člověka, dobra a krásy,
- nedají se rozhodnout pokusem ani měřením,
- nemají jednu jednoduchou odpověď, ale můžeme se dobrat lepších a horších odpovědí – podle toho, jak dobře je zdůvodníme.
Filozof Immanuel Kant shrnul filozofii do čtyř otázek: Co mohu vědět? Co mám dělat? V co smím doufat? Co je člověk?
4Filozofie, mýtus, náboženství a věda
| Způsob | Jak odpovídá | Příklad: Proč je bouřka? |
|---|---|---|
| mýtus | příběhem, který se nezpochybňuje | Zeus se zlobí a vrhá blesky. |
| náboženství | vírou, zjevením a tradicí | Svět stvořil a řídí Bůh. |
| věda | pozorováním, pokusem, měřením | Elektrické výboje mezi mraky a zemí. |
| filozofie | rozumovou úvahou a argumenty | Má všechno v přírodě příčinu? Co vlastně je příčina? |
Z filozofie postupně vyrostly samostatné vědy – fyzika, biologie, psychologie. Filozofie se ale stále ptá na to, co věda předpokládá: Co je pravda? Je svět takový, jak ho vnímáme? Má věda nějaké hranice?
5Oblasti filozofie
- Metafyzika (ontologie) – co skutečně existuje? Je svět jen hmota? Má člověk duši?
- Teorie poznání (epistemologie) – co můžeme vědět a jak? Mohou nás klamat smysly?
- Logika – jak správně usuzovat.
- Etika – co je dobré a špatné, jak máme jednat.
- Estetika – co je krása a umění.
- Politická filozofie – jaký stát a jaká společnost jsou spravedlivé.
- Filozofie člověka – kdo jsme, co dává životu smysl.
6Jak filozofovat
Filozofování není hádka, ve které chce někdo vyhrát. Je to společné hledání. Pomáhají tato pravidla:
- Naslouchej ostatním a nech je domluvit.
- Svůj názor vždy zdůvodni („Myslím si to, protože…“).
- Ptej se na význam slov („Co přesně myslíš slovem spravedlivý?“).
- Hledej protipříklady („A co když…?“).
- Kritizuj názory, ne lidi.
- Buď ochotný změnit názor, když slyšíš lepší argument.
Právě tak postupoval athénský filozof Sókratés: chodil po tržišti, ptal se lidí na to, co je odvaha nebo spravedlnost, a otázkami jim ukazoval, že to vlastně nevědí. O sobě říkal: „Vím, že nic nevím.“
Komentáře a dotazy
Načítám komentáře…